Extremismus jako vzdělávací riziko. Organizovaná intolerance. Jak se dělá a jak se čte extremistický text? Protipředsudková cvičení. Vyprávění o nebohém drakovi a hodné ježibabě.
Extremista není jako my, je jiný, je to nepřítel, vůči kterému se můžeme semknout, svou jinakostí nám umožňuje, abychom zároveň s odmítáním toho, co dělá on, odhalovali to, co děláme my, co nás spojuje do jedné pospolitosti. Protože je extremista tak zásadně jiný, můžeme ho vytalčit buď vůbec z našeho světa, anebo alespoň na okraj našeho světa, za hranice, za kterými ho dokážou víceméně úspěšně střežit policie, tajné služby, výchovné instituce a občanská domobrana. Jenže tento obraz extremisty je falešný. Máloco je tak odpudivé a odporné jako rasové násilí, ale přesto neplatí, že bychom o extremistech mohli říkat: "Nejsme jako oni". Jsme jako oni či přesněji, oni jsou jako my. Jsou to naše děti, anebo, pokud mluvíme o oblasti vzdělávání, naši žáci či studenti.
Neprodejný titul - vydáno pro potřebu Pedagogické fakulty UP.