Český historik. V roce 1961 absolvoval studium historie a českého jazyka na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po studiu působil od roku 1963 v Historickém ústavu ČSAV v Praze. V letech 1973–1978 pracoval v Krajském kulturním středisku v Brně. Následně (1979–1984) vykonával funkci ředitele muzea ve Slavkově u Brna. Až do roku 1993 působil také jako ředitel Muzea města Brna, od té doby až do současnosti působí na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě. Profesně se zabývá především dějinami 17.–20. století. Je autorem celé řady knih, například Bitva tří císařů (2005) či Černý den na Bílé hoře (1998), za něž obdržel Cenu Egona Erwina Kische. Je také držitelem slovenské Národní ceny Vojtěcha Zamarovského (2009) a Ceny Jihomoravského kraje za přínos v oblasti vědy (2015). Dále je autorem knih Anály ze Spálené ulice (1979), Slunce nad Slavkovem (1984), Moravský pitaval (2011) a mnoha dalších. V roce 2003 mu byla za celoživotní dílo udělena Cena Miroslava Ivanova.