Nizozemská novinářka, prošla koncentračním táborem jako dítě spolu se svou kamarádkou Annou Frankovou. Na rozdíl od ní měla štěstí, že přežila spolu se svou malou sestřičkou, po osvobození úspěšně vystudovala, našla si životního partnera a prosadila se v žurnalistické profesi. Vzpomínek se však nedokázala zbavit ani za odborné pomoci psychiatra. Ve své biografické zpovědi Život po Anně Frankové (2010, česky 2012) vypráví s odzbrojující otevřeností o svých traumatech a o tom, jak se s nimi vyrovnávala. Činí tak se snahou ulehčit situaci podobně postiženým, ale zároveň ozřejmit ji těm nepostiženým, aby pochopili, že válka vítězstvím neskončila.