V diskusích o oprávněnosti ustavení vícenárodnostního unitárního československého státu autor knihy ukazuje, že jeho zakladatelé v čele s T. G. Masarykem vycházeli z existující a realisticky pochopené situace rakousko-uherské monarchie před vypuknutím první světové války, neochoty a neschopnosti reformy ve prospěch slovanských národů a případné federalizace. Dále podrobně rozebírá a komentuje válečné dění i mezinárodní diplomatické aktivity v letech 1914–1918 se zvláštním zřetelem k boji a roli československých legií, k Masarykovu úsilí o založení nového státoprávního subjektu a uznání jeho legitimity ze strany představitelů vítězných mocností koncem války. Rozhodnutím prozatímního parlamentu byl vzniklý stát vyhlášen a postupně budován jako republika zaručující rozvoj rovných demokratických práv a svobod občanů bez ohledu na jejich národnost, pohlaví, politickou příslušnost, náboženské vyznání, sociální postavení. Všem zaručoval možnost vzdělávání, rozvoje jim blízké kultury, základního sociálního a zdravotního zabezpečení. Z myšlení, motivů a činů T. G. Masaryka, jehož osobnosti je věnována zvláštní kapitola, jakož i z pozdějšího charakteru státu je výrazně patrná filosofická a sociologická kvalifikace jeho zakladatele. Také obsah a styl textu publikace svědčí o filosofickém zaměření samotného pisatele.

Při psaní knihy autor použil také dobovou literaturu a prameny z „rodinného“ archivu, které nejsou běžně k dispozici, protože byly vydány ke konkrétním příležitostem v malých lokálních vydavatelstvích a ve velmi omezeném počtu.

Neprodejný titul — vydáno pro interní potřebu UP Olomouc.