Záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959 Castrova Kuba navázala kontakt s revolučními vůdci afrického kontinentu. Pomyslnou branou na černý kontinent jim sloužilo Alžírsko, jehož vůdci Ben Bellovi Castro nejprve pomáhal v boji o nezávislost a následně do země posílal americké zbraně během tzv. písečné války s Marokem. Až do devadesátých let pak zůstala utajena další etapa – Guevarova snaha o převrat v Kongu, což mělo přispět ke kontinentální revoluci. V šedesátých letech leží těžiště důvodů angažovanosti desítek tisíc Kubánců v následné angolské válce a jejich přítomnosti na kontinentu až do let devadesátých.