V historii dvanácti let, po které existovala „Tisíciletá Třetí říše“, bylo nedlouhé období, kdy se zdálo, že německému vítězství v celosvětové válce nestojí nic v cestě. Toto období trvalo přibližně jen sto dní – od září 1941 do prosince téhož roku, tedy do porážky před Moskvou a následného ústupu do té doby stále vítězících německých armád. Byla to doba, kdy Třetí říše stála na vrcholu své moci a kdy se zdálo, že nic nestojí v cestě tomu, aby začala realizace velikášských plánů Hitlera a jeho okolí; doba, ve které se začala rozjíždět mašinérie nesčetných zločinů a dosud nebývalá vlna teroru ve všech okupovaných zemích včetně Protektorátu Čechy a Morava; doba, která naplno ukázalo, jakou podobu by mohla mít nacistická nadvláda v Evropě. I když následující válečná léta ještě znásobila hrůzy podzimu roku 1941, jejich začátek zůstane spjat s oněmi sto dny, kdy nejenom vedoucí činitelé Třetí říše, ale také většina německého národa byli zaslepeni dočasnou mocí nacistické říše…