Historie zná bezpočet příkladů stavu, kdy pod zdánlivě klidným a nehybným příkrovem všednosti tiše prosakují praménky lávy budoucího sopečného výbuchu.
Obdobná byla i situace Byzantské říše a jejího hlavního města Konstantinopole (Cařihradu) v polovině 15. století, tedy v době, kdy bašta východního křesťanství čelila smrtelnému nebezpečí nezadržitelné turecké expanze.
Příběh knihy je nejen popisem tohoto zápasu, ale také znepokojujícím otazníkem nad smyslem lidského života a osudem předurčené existence.