Tomáš , Dolní Vilémovice

07.listopadu 2023

Čtivé, zábavné, nutí k zamyšlení. Prvotina Kristýny Sněgoňové je velmi zajímavé dílko. Na to že má téměř 600 stran se čte velmi dobře. Příběh má spád, dobré tempo. Ocitáme se ve světě, kde lidé žijí ve společně s vílami, divoženkami, rusalkami.... Ale ne s těmi, co známe z pohádek, ale krvelačnámi, masožravými. Monstry?? Tady mne trochu zklamalo, že vstupujeme do fantasy světa, ale alespoň mně chybí nějaké uvedení, vysvětlení. Sice víme, že byla jakási válka (kdo, s kým, proč?). Že v ní víly lidem pomohly, ale za to si vysloužily nikolivě uznání, ale rasovou segregaci, pohrdání, vykořenění z původních teritorií a život na okraji společnosti. Setkáváme se s vyšetřovatelem Dominikem z rodu Vran. Tento rod má na svědomí zákony na ochranu lidí před vílami. Defacto rasově segregační. Dominik trpí traumaty nejen ze své rodiny, ale hlavně ze smrti matky, kterou měla sežrat víla. Sledujeme jak nešťastnou náhodou díky Dominikově chybě víla zabije jeho parťačku Danu. Sledujeme jak Dominik vílu přinutí za Danu se vydávat. Sledujeme jak strach lidí z víl a hlavně z jejich schopností, nutí lidi vílám ubližovat a ponižovat. Beztrestně zabíjet... Sledujeme, jak Dominikovu nenávist vůči všemu vílímu, nabourává, jeho z nutnosti společnice, víla Léto. Sledujeme i mnoho dalšího, ale hlavně... Hlavně nás to nutí zamyslet se nad lidmi jako takovými. Čeho všeho je lidstvo ze strachu schopno. A nejen ze sz´trachu. Z vypočítavosti. Jak autorka v jedné pasáži píše. Lidstvo je fyzicky slabé, ale inteligenčně výše než víly. Proto tyto nechápou, proč s nimi lidi takto již 50let jednají a i když jsou masožravé, lidem se zcela nepochopitelně podvolily. Kniha než fantasy z reálného Brna je spíše psychologickým zamyšlením nad lidstvem jako takovým. Jediná výtka je k začátku - nemám rád, když skočím do fantasy světa a nevím, ani si neumím domyslet jeho původ a mám pocit, že i na konci to trochu zahaprovalo, ale nic dramatického. Když to shrnu - netradiční, poutavé, k zamyšlení nutící.