Kniha pojednává o životě, díle, vědecké práci, myšlenkových sporech a v neposlední řadě zejména o vlivu významného fyziologa a filosofa Františka Mareše na český intelektuální život konce devatenáctého a první třetiny dvacátého století. František Mareš byl významným představitelem kritiky českého pozitivismu, stoupencem i kritikem Immanuela Kanta, obhájcem vitalistického pojetí života a jako fyziolog s výraznou inklinací k filosofii aktivně a nepřehlédnutelně vstupoval do celé řady polemik s širokým obsahovým zaměřením – od sporu o pojetí Kantovy filosofie či obhajoby práce pražského fyziologického ústavu až po spor o Rukopisy. Kniha v neposlední řadě připomíná Františka Mareše jako významného českého akademického funkcionáře – dvojnásobného rektora Karlovy Univerzity a trojnásobného děkana lékařské fakulty. Do příloh knihy jsou zařazeny zejména Marešovy dosud nepříliš známé novinové a časopisecké příspěvky dokreslující názory tohoto významného českého filosofujícího fyziologa.

Kniha vychází v roce 160. výročí Marešova narození (20. 10. 1857) a 75. výročí jeho úmrtí (6. 2. 1942).