Vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník. Po absolvování vysoké školy začal pracovat v Československé tiskové kanceláři. Jako novinář získal cenné profesionální zkušenosti. Později se začal uplatňovat ve vědecko-výzkumné činnosti v oboru obecných dějin a mezinárodních vztahů. Měl velmi dobrou jazykovou výbavu a byl schopen komunikovat německy, anglicky, francouzsky, rusky a italsky. Působil na domácích i zahraničních vysokých školách a ve vědeckých ústavech – VPA, FF UK, VŠE; ve Spolkové republice Německo působil na Filozofické fakultě, Anglo-saském institutu v Kolíně nad Rýnem. Absolvoval tříměsíční studijní pobyt na Univerzitě v Římě, kde získal stipendium na Fakultě politických věd. Odborně publikoval v mnoha renomovaných domácích i zahraničních periodicích, mimo další například Vědecké informace UK, Mezinárodní politika, Sociologický časopis, Zeitschrift für Gesellschaftswissenschaften (Berlín), Internationale Tagung der Historiker (ITH, Linec), Schriften aus Trier.

Když v roce 1965 navštívil Prahu profesor Zbigniew Brzezinski – poradce administrativy J. F. Kennedyho a L. B. Johnsona, pozdější poradce pro národní bezpečnost Jimmyho Cartera či zahraničněpolitický poradce Baracka Obamy – Jindřich Volek jej v Praze doprovázel. Knihu Meze odvahy. Politický profil J. F. Kennedyho, kterou mu tajně věnoval, Brzezinski díky své znalosti polštiny velmi pozitivně ocenil. V roce 1969, kdy byl J. Volek na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, mu Z. Brzezinski nabídl možnost emigrace do USA, kde pro něho zajistil místo profesora na Yalově univerzitě. Když v roce 1965 navštívil Československo americký básník Allen Ginsberg, jedna z vůdčích osobností beatnické generace, J. Volek jej několikrát i se svou rodinou hostil ve svém bytě. 

V letech 1990–1991 působil jako šéfredaktor Bulletinu Společnosti přátel USA, mezi lety 1994–1995 zastával funkci výkonného ředitele Českého výboru pro UNICEF, následně působil v letech 1997–2002 jako poradce a tajemník komise pro krajany žijící v zahraničí Senátu Parlamentu České republiky. Mimo jiné byl také členem výkonného výboru Českého sdružení pro Spojené národy (ČSSN), členem české komise pro UNESCO, členem Obce spisovatelů či Klubu autorů literatury faktu. 

Kromě řady odborných prací (krom jiného jako spoluautor sborníků: Mezinárodní politika po 2. sv. válce, 1965; ABC světových dějin, 1965) se v publikační činnosti věnoval především literatuře faktu: Meze odvahy. Politický profil J. F. Kennedyho (1965); Velká společnost L. B. Johnsona (1967); Kritické dni J. F. Kennedyho (slovensky, 1968). Poté přišel zákaz publikační činnosti. 

Poslední práce (Kennedyové), jež měla vyjít v roce 1970 v nakladatelství Vyšehrad, byla již „normalizačním režimem“ zakázána a takřka celý náklad byl zabaven a znehodnocen. Měl významný autorský podíl na rukopise Italské horizonty (Události, lidé, politika).

Od roku 2004 začal v magazínu Přísně tajné uveřejňovat studie nejen politických profilů Johnna F. Kennedyho a Roberta F. Kennedyho, ale věnoval se i dalším tématům, například o Benitu Mussolinim atd.

Podílel se i na překladu knihy J. W. Fulbrighta Pýcha moci (The Arrogance of Power), k níž napsal doslov (1969). 

Na vydávané publikaci Třináct osudných dnů: John Kennedy a Nikita Chruščov na pokraji jaderné zkázy pracoval Jindřich Volek mnoho let. Rukopis řádně dokončil, ale jeho vydání se již bohužel nedožil.