K policii nastoupil v roce 1964 ve Zlatých Horách v bruntálském okrese, časem se ale stalo jeho působištěm hlavní město. Spolu s případem vraždy na Hostivařské přehradě byl v roce 1977 převelen na 1. oddělení pražského Odboru vyšetřování, tedy na oddělení vražd, jehož se v roce 1986 stal na dlouho šéfem. Externě vystudoval vysokou školu, téma jeho diplomové práce znělo Sadismus v souvislosti s vyšetřováním a dokazováním vražd. Během své profese proslul dopadením obzvláště nebezpečných pachatelů, jako byl Ladislav Hojer, spartakiádní vrah Straka či účastí na případu tzv. orlických vražd. Do důchodu odešel ve chvíli, kdy se zásadně lámala čísla letopočtu, tedy 31. prosince 1999. S Viktorínem Šulcem napsal knihu svých profesních memoárů Markovič: Lovec přízraků..