Jako aktivista Pražského jary a spoluzakladatel Klubu angažovaných nestraníků – KAN musel v září roku 1968 emigrovat, usadil se ve Švédsku, kde také na Karlově univerzitě v Lundu studoval Politickou teorii, mezinárodní vztahy, dějiny filosofie i literatury a poetiky a dále vzdělával na Vysoké škole novinářské ve Stockholmu, získal švédské občanství. Při studiu pracoval nejprve v dělnických profesích či jako ošetřovatel, později jako tiskový tajemník Výboru solidarity s Izraelem v severských zemích, reprezentant izraelských odborů tamtéž, stal se nezávislým novinářem, publicistou a vydavatelem. Je spoluzakladatelem Výboru solidarity se zeměmi východní Evropy. Po přestěhování se do Londýna nastoupil do československé redakce BBC za Rádio Svobodná Evropa.
Na výzvu Václava Havla a Jiřího Dientsbiera se v lednu 1991 vrátil do Československa, kde působil jako zahraničněpolitický mluvčí a poradce ministra zahraničí Dientsbiera. Je spoluzakladatelem aliance Demokraté 92 – za společný stát. Byl velvyslancem (stálým zástupcem) ČSFR při Radě Evropy ve Štrasburku. Po rozdělení Československa požádal o české občanství a pracoval jako poradce, publicista a konzultant, než se v roce 1995 stal tiskovým mluvčím Miloše Zemana. Od července 1998 do listopadu 1999 byl místopředsedou Zemanovy vlády zodpovědným za koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany, pověřen byl také přístupovými jednáními s Evropskou unií. V letech 1996-2002 byl senátorem za volební okres Děčín. Více informací na https://cs.wikipedia.org/wiki/Egon_L%C3%A1nsk%C3%BD. 

Photo copyright: CC BY-SA 3.0