Pavel Fritz
* 1970je profesí biolog, vydělávající si na chléb mezi přístroji (či spíše papíry) virologické laboratoře. Rovněž je chronický Pražák, zřídka překračující hranice rodného města.
Zájem o fantastiku jej provází od dětství, avšak s psaním započal až ve středním věku. Prvním počinem vzešlým z jeho dílny byl scifi román Letka 307 (2012), válečný deník stíhacího pilota Johna Cardery, svádějícího boje v záludném vícerozměrném hyperprostoru, kde psychická zátěž představuje stejně nemilosrdného protivníka jako nepřátelští letci. Následoval hard scifi román Přístav u řeky Styx (2015), sledující pohnuté osudy vědecké expedice na Jupiterově měsíci Europě. Tento syrový příběh z podmořské základny si vysloužil nominaci na cenu Akademie SFFH v kategorii „nejlepší původní čes. nebo slov. kniha“. O rok později mu vyšla povídková sbírka Archa zrůd (2016) žánrově kombinující sci-fi, fantasy a horor, jež získala nominaci na cenu Aeronautilus v kategorii „kniha roku“. Prozatím posledním dílem je povídková scifi sbírka Studené světlo hvězd (2021).
Vedle výše uvedených titulů vydal řadu samostatných povídek, s nimiž se můžete seznámit například v časopise XB-1, sbornících z řady Žoldnéři fantasie či antologiích Ve stínu Říše (povídka nominována na cenu Aeronautilus v kategorii „povídka roku“) a Legendy: Praga caput regni.
Do budoucna plánuje vydat obsáhlý fantasy román o trojici kouzelnických učedníků