LÁSKA V OSVĚTIMI - KNIŽNÍ RECENZE

Knížku Jany Vrzalové Láska v Osvětimi jsem přečetla během tří dnů a musím smeknout, protože jsem už hodně dlouho nečetla nic tak dobrého. Od toho se nedalo odejít, to se četlo doslova jedním dechem.
Autorka odvedla obrovský kus mravenčí práce, která je obdivuhodná. Sama vím ze své osobní zkušenosti, jak je těžké psát literaturu faktu, kde si musíte bedlivě ověřovat každou událost, každý historický okamžik – to je pořádná fuška. Jenže dokázat literaturu faktu ještě skloubit s úžasně empatickým a čtivě napsaným životním příběhem hlavní aktérky, to dokáže málokdo.
Příběh nás zavádí do malebného slovenského města, kde židovská komunita žije svými každodenními radostmi i starostmi, dokud jejich životy nezačne ohrožovat nenávistná ideologie. Tisova vláda se nakonec ukáže být ještě papežštější než jejich velký vzor – třetí říše. A tak se krásná židovská dívka ocitá v pekle Osvětimi. Kdyby se do ní nezamiloval esesácký dozorce, tak by zřejmě nepřežila.
Máme právo odsuzovat tuto dívku, že podlehla jeho svodům? Co všechno člověk dokáže udělat pro záchranu života? A nezachovali bychom se v její situaci možná úplně stejně?
Záchrana sestry hlavní hrdinky, kterou esesák vytáhne z plynové komory, ale její dvě děti tam nechá, byl pro mě stejně silný ne-li ještě víc, jako obdobná situace v románu Sophiina volba. Jako matka si tuhle situaci vůbec nedokážu představit a nejsem si jistá, zda bych byla schopná dál žít.
Gratuluji Nakladatelství Epocha k moc dobré volbě a ať se knížka líbí i dalším čtenářům aspoň tolik, jako mně.
Autorka recenze: Marcela Kohoutová, novinářka a spisovatelka
Copyright © 2002 - 2025 , Nakladatelství Epocha s.r.o.