Řadit:
Strana:

V nabídce máme 24 knih odpovídající(ch) Vašim požadavkům.

NOVINKA
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
369 Kč 277 DO KOŠÍKU
SKLADEM
249 Kč 187 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
159 Kč 119 DO KOŠÍKU
SKLADEM
325 Kč 244 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
225 Kč 169 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
289 Kč 217 DO KOŠÍKU
159 Kč NEDOSTUPNÉ
NOVINKA
SKLADEM
Paměti
299 Kč 224

Paměti českého emigranta - bratra známého českého spisovatele a scénáristy Jířího Stránského, kterého události 60. let 20. století donutily opustit vlast a začít nový život v cizí zemi, ve Švýcarsku.

Kniha vznikla z nedostatku pramenů o historii dvou rodin, Stránských a Malypetrů. Ona první rodina představuje článek z rozvětveného stromu rytířů Stránských ze Stránky a Greifenfelsu. V osobě JUDr. Karla Stránského (1898–1978), autorova otce, představuje muže s hlubokým sociálním citem nejen pro rodinu, ale i veřejným, díky členství a vyššímu postavení v České obci sokolské, kde rozhodoval duch, věrnost, fyzická síla, a nikoliv peníze. Rodina Malypetrů, vedena Janem Malypetrem, několikanásobným ministrem a předsedou vlády v předválečných, ale i krizových letech první Československé republiky, žila nejprve v úrodné krajině v Klobukách u Slaného. Manželský pár statkářů dal život třem dětem, z nichž se jedna dívka stala manželkou JUDr. Stránského a později matkou autora. Tento se rozhodl napsat své Paměti, mimo jiné i proto, aby předal svědectví svých dvou starších bratří Jana a Jiřího, politických vězňů, kteří navzdory svému literárnímu nadání své paměti nesepsali.

Kniha popisuje úděl rodiny v komunistickém režimu a dopad okolností na její členy. Kromě toho obsahuje osobní vzpomínky a citově zabarvené záznamy, vyjadřující autorův blízký vztah ke sportu a přírodě.

Ať tedy Paměti slouží i nové generaci jako průvodce dobami, které jsou pro ni neznámé.

Více Informací
SKLADEM
Jak se kalila voda
369 Kč 277

Hromádkovy paměti, poprvé vydané v exilu v osmdesátých letech, patří k hodnotným a zajímavým dílům české politické memoáristiky. Dokumentují události a fenomény, které nebyly v memoárové produkci dosud publikované, a odborné i širší čtenářské obci objevují nesporně pozoruhodnou postavu a dramatický životní příběh svého autora.

V padesátých letech se Hromádko stal obětí vnitrostanických čistek. V únoru 1951 byl zatčen a obviněn z velezrady a špionáže a odsouzen ke dvanáctiletému trestu odnětí svoboy. Vězněn byl mimo jiné i v Leopoldově a v jáchymovském pracovním táboře Rovnost. V dubnu 1956 byl propuštěň a později i plně rehabilitován, po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval do Švýcarska.
Hromádko strávil téměř deset let svého života ve věznicích a pracovních a detenčních táborech v různých zemích. Jeho kniha vzpomínek čerpá především z jeho vězeňské zkušenosti a z deziluze z revoluce.

Více Informací
SKLADEM
Moje válečná odyssea
249 Kč 187

Když v létě 1914 vypukla světová válka, Vladimír Vaněk pobýval v ruské Oděse. Nejprve se chtěl stát válečným dopisovatelem ze srbské fronty, když se však začala v Kyjevě formovat Česká družina, patřil k jedněm z prvních dobrovolníků. Absolvoval vojenský výcvik i první boje na frontě, v listopadu se však dobrovolně přihlásil na tzv. tajnou rozvědku – misi, během které měl proniknout do českých zemí a předat zde politickým představitelům informace o čs. odboji v Rusku. Jako jediný z pětičlenné skupiny úkol splnil. Následně se nechal odvést do rakousko-uherské armády a na frontě přeběhl zpět k Rusům. Popis průběhu tohoto nebezpečného a dramatického, ale zároveň i dobrodružného, úkolu
tvoří převážnou část vzpomínek. V roce 1916 byl poslán do Londýna za prof. Masarykem, prováděl nábor krajanů pro čs. odboj v Itálii a následně působil ve Švýcarsku v Tiskové kanceláři Národní rady, kde měl mimo jiné za úkol obstarávat důležité zprávy a informace z domova a jejich předávání spojencům. Tímto „špionským“ obdobím, kdy vedl tajnou válku nejen s rakousko-uherskými agenty, ale i místní nedůvěřivou policí, jeho vzpomínky končí.

Více Informací
SKLADEM
Jdi! (kniha I.)
299 Kč 224

První díl rozsáhlých pamětí československého legionáře, působícího za války v Rusku a ve Francii a později přednosty Vojenské kanceláře presidenta republiky a ministra národní obrany, generála Otakara Husáka, zachycuje jeho mladí a dospívání, dobu studií a první zahraniční zkušenosti.

Když vypukla 1. světová válka, pracoval v tehdy ruské Varšavě a jako vlastenec stál u vzniku legendární České družiny. Čtenář se tak seznámí s jejím formováním, prvními bojovými operacemi a životem na frontě. Autor knihy poté pracoval v týlu a přibližuje tak i politické boje o charakter České družiny.

Následuje návrat do pole, památná bitva u Zborova, na jejímž plánování se podílel, ale před vlastním útokem byl zraněn výbuchem dělostřeleckého granátu, a nakonec přesun v čele vybraných čs. legionářů z Ruska k rodícím se jednotkám ve Francii, čímž končí první díl těchto mimořádných vzpomínek.

Kniha vyšla v koedici s Československou obcí legionářskou.

Více Informací
SKLADEM

Lékařské povolání se dnes těší všeobecné společenské vážnosti a nejinak tomu bylo i na počátku minulého století, kdy Karel Uzel - dědeček nejznámějšího českého sexuologa Radima Uzla - zahájil svou lékařskou kariéru. Jeho autentické vzpomínky vedle bezstarostných chlapeckých let zachycují studium na lékařské fakultě a nabízejí unikátní srovnání medicínské praxe z dob Rakouska-Uherska s dneškem. Uzel ve svých pamětech
vedle všedních starostí popisuje také službu v armádě, do níž byl povolán kvůli nelítostné první světové válce. Právě poutavé líčení válečných událostí činí z těchto pamětí zajímavé okénko, jímž je možné nahlédnout do pestrého života lékaře a porodníka v rakousko-uherské monarchii.

Více Informací
SKLADEM
V kole vojny
325 Kč 244

Dlouhá cesta 1. světovou válkou začala pro Josefa Lacinu v srpnu 1914 na libereckém nádraží odjezdem na frontu do Srbska. Jako mnoho z českých vojáků však nebyl nadšen představou boje se slovanským národem. Pokoušel se proto přejít do zajetí, což se mu v prosinci 1914 podařilo. Relativně poklidný život v zázemí při práci v textilní továrně zhatila v říjnu 1915 nová ofenzíva Centrálních mocností a zhroucení srbské armády, které následovala jedna z největších tragédií Velké války – ústup přes albánské hory za nepříznivých klimatických podmínek a s minimálními zásobami. Tato „Srbská Golgota“, která si vyžádala kolem 250 000 obětí z řad vojáků i civilistů, pro Josefa Lacinu a další přeživší zajatce skončila na neméně nehostinném italském ostrově Asinara. Následoval převoz do Francie a práce v chemické továrně. Na počátu roku 1918 vstoupil do formující se čs. armády a stal se příslušníkem 21. střeleckého pluku. Účastní se s ním všech bojů na západní frontě, včetně slavné bitvy u Terronu v říjnu 1918. Jeho kolo vojny se zastavilo v únoru 1919 po bojích na Těšínsku.

Kniha vyšla v koedici s Československou obcí legionářskou.

Více Informací
SKLADEM
Záchranáři
299 Kč 224

Krkonoše. Tichý kraj pod nízko zavěšenými bílými mraky, odkud jsme kdysi posílali pohlednice ze školních výletů a kam možná dosud jezdíme na romantické dovolené.
Hory zdánlivě mírné a poklidné. Turistům zaslíbené území, hustě protkané sítí horských bud a pavučinou dobře značených cest. Ale jsou to také hory, které – zachce-li se jim - dokáží na dlani i té nejsilnější ruky v jediném okamžiku vymazat čáru života.
Toto je kniha skutečných příběhů, jejichž ozvěna v Krkonoších dosud neutichla. Protože paměť hor nejlépe nalezneme v osudech lidí, kteří se rozhodli patřit jim v dobrém i zlém.

Více Informací
SKLADEM
Boj s rakouskou hydrou
225 Kč 169

Po vypuknutí první světové války byl Čeněk Klos odveden do rakousko-uherské armády a poslán na východní frontu. Jako český vlastenec však při první příležitosti v únoru 1915 přeběhl na ruskou stranu. Byl poslán do zajateckého tábora a následně na práci do zemědělství. V květnu 1916 se nechal zapsat k čs. vojsku a byl přidělen ke kontrarozvědnému oddílu, který působil v zajateckém táboře Dárnice u Kyjeva. Podílel se na výsleších a agitaci mezi zajatci slovanského původu, ale také na rozkrytí kriminálních praktik v táboře. S podmínkami u jednotky však nebyl spokojen a žádal o přesun na frontu. Omezilo ho ale propuknutí vážné nemoci – cukrovky. Ta zásadně ovlivnila zbytek jeho služby v čs. legiích. Je tak přiblížen pobyt v různých nemocničních zařízeních a komplikované možnosti léčby v revolucí rozvráceném Rusku. Závěr deníku tvoří popis cesty domů a překročení hranic svobodné vlasti. Vydání svého deníku, ve kterém zachytil zejména život v zázemí, se již nedočkal, své těžké nemoci podlehl v Karlínské vojenské nemocnici 27. ledna 1920.

Kniha vyšla v koedici s Československou obcí legionářskou.

Více Informací
SKLADEM
To je dost, žes zavolal
299 Kč 224

Vyzrálá prvotina autora osmdesátiletého, plného však života, bystrého pozorovacího talentu i literárních schopností zachycující osudy rodiny Vojířovy od 1. světové války po sedmdesátá léta 20. století. Především však přátelství a životní peripetie pětice kamarádů Petra, Pepíka, Pavla, Ríši a Břeti, z nichž si každý razil cestu společností po 2. světové válce, ať už jako pedagog, dělník nebo lékař. A každý si prožíval i trápení milostná. Román odmítající předsudky a předem určené pohledy na život, s hrdiny hledajícími opravdové hodnoty.

Více Informací
SKLADEM
Přísaha
299 Kč 224

Ladislav Preininger odešel v roce 1913 do Francie na zkušenou. V Paříži ho zastihlo vypuknutí první světové války a on jako český vlastenec a Sokol patřil k prvním dobrovolníkům, kteří se přihlásili do Cizinecké legie. Stal se příslušníkem roty „Nazdar“, se kterou se účastnil bitvy u Arrasu, během níž byl zraněn. Po vyléčení pokračoval ve službě v Africe a Řecku, v roce 1917 se stal členem 21. střeleckého pluku čs. legií. S ním se účastnil posledních bojů na západní frontě a zažil kapitulaci Německa. Avšak ani po návratu do vlasti na něj nečekal mír. Se svými druhy se zapojil do bojů na Těšínsku a Slovensku. Následně se stal vojákem z povolání, sloužil mimo jiné jako spojovací důstojník u francouzské vojenské mise v ČSR. K obraně vlasti byl připraven i v osudovém roce 1938. Po okupaci českých zemí se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. V roce 1941 byl ale zatčen a popraven. Tyto dějinné události zachytil vlastním pohledem ve svém deníku, který si po celou dobu psal, a nabízí nám tak pohled na tuto dobu očima přímého účastníka.

Kniha vyšla v koedici s Československou obcí legionářskou.

Více Informací
SKLADEM
Kriminalista
289 Kč 217

Knihu otevírá nejznámější a médii nejsledovanější kauza – příběh tzv. spartakiádního vraha Straky.
Co asi prožívá oběť, trýzněná a vražděná mladistvým deviantem?
Co přiměje člověka k tomu, aby vraždil?
Jak se chová před tím, při tom, po tom?
A na co myslí vyšetřovatel, když přijde na místo činu a pohlédne smrti do tváře?
Kriminalista Jiří Markovič vzpomíná v rozhovoru s autorem knihy nejen na tento případ, ale i na mnohé další, jejichž detaily jsou zde publikovány vůbec poprvé.
Zvláštní postavení má tragická událost, která se odehrála před sedmatřiceti lety. Tehdy byla cestou domů zavražděna mladá dívka. Bylo jí pouhých sedmnáct.
Tehdy stáli vrah a jeho vyšetřovatel proti sobě. Dnes si dokázali podat ruce, usednout k jednomu stolu a vrátit se ve vzpomínkách k oné hrůzné noci.
Někdejší vrah a dnešní úspěšný malíř daroval „svému“ vyšetřovateli obraz, jehož motiv je použit na přebalu této knihy.
Duše namalovala svůj portrét.

Omluva autora Petra Šámala rodině Pavla Wonky

Více Informací

Čtenáři se dostává do rukou kronika školního pololetí roku 1945, jak své vzpomínky v podtitulu nazval sám Zdeněk Pošíval. V kronice, již si psal jako malý chlapec a v dospělosti z ní rád předčítal rodině a přátelům, si autor připomíná dobu, kterou jako osmiletý chlapec prožil se svou maminkou na pile ve vesničce Radňov, poté co je tatínek odvezl do bezpečí po únorovém bombardování Prahy ke svému tchánovi, dědečkovi Jindřichu Hessovi.
Malý Zdenda do Radňova jezdil s maminkou každé prázdniny. Těch pár měsíců roku 1945 bylo ale přece jen jiných. Zuřila válka, během níž autor zažil mimo jiné bombardování bezprostředního okolí svého domova, na něž nezapomněl celý život. Přestože se do Radňova později každoročně vracel, už nikdy tam nepobyl v jednom kuse tak dlouhou dobu jako v roce 1945.
Autorovi utkvěla v paměti především jedna dědečkova věta z období konce války. K této větě se vracel s přestávkami po celý život a – jak sám později říkal – nějakou dobu mu trvalo, než zcela pochopil a vstřebal širší význam dědečkových slov. V posledních dvou měsících svého života se stále víc a více vracel k dědečkovu poselství a přemýšlel, zda se i jemu vždy dařilo podle něho žít. Někdy o tom jako každý citlivý člověk, jakým bezesporu byl, pochyboval. Autor i proto toužil, aby se poselství vyřčené jedinou dědečkovou větou uprostřed příšerné doby zlovolnosti, nenávisti, zášti a obecně hrůzného šílenství dostalo k širšímu okruhu čtenářů jako postoj chování člověka k člověku.

Více Informací

V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2020 , Nakladatelství Epocha s.r.o.