Zářijové novinky

  • 3. září 2019 / napsal(a) Epocha
NOVINKY, NOVÁ VYDÁNÍ A DOTISKY TOHOTO MĚSÍCE

NOVINKA

Miloslav Jenšík: BOHEMKA JE A BUDE. Kniha první (1905–1973)

Historie pražských Klokanů i jejich kouzelného Ďolíčku upoutala uznávaného historika českého fotbalu a osvědčeného autora literatury faktu tak, že se k ní nyní vrací v mnohem rozsáhlejší podobě, než bylo Zelenobílé století. V první části klubové kroniky, která právě vychází, zasvěceně a podmanivě provádí čtenáře obdobím od zrození klubu, lety vítězství i porážek, triumfů i pádů, podivuhodných a dramatických příběhů, putování zelenobílého týmu po cestách světem fotbalu, vroubených někdy vavřínem a jindy zase trním, až do roku 1973. Tehdy se Bohemians po tříleté pauze vrátili do nejvyšší domácí soutěže a zahájili vzestup, který v sezoně 1982/83 vyvrcholil dobytím mistrovského titulu a skvělou reprezentací našeho fotbalu v poháru UEFA.

 

NOVINKA

Miroslav Brož, Milan Kopecký: ČESKOSLOVENSKÉ VOJENSKÉ JEDNOTKY NA VÝCHODĚ. Svědectví dokumentů, fotografií a věcných exponátů o vzniku a bojové činnosti 1. čs. armádního sboru v SSSR

Publikace zachycuje vedle vzniku, vývoje a bojového nasazení čs. jednotek na východě zejména osudy řady jejich příslušníků – můžu i žen. Někteří z nich se stali legendárními, další jsou téměř neznámí, většina z nich však postupně a z různých důvodů upadla v zapomnění. Pomocí fotografií, reprodukcí válečných dokumentů a vzácných dobových předmětů z archivů i soukromých sbírek, z nichž významná část nebyla nikdy předtím publikována, je jejich osud opět vynesen na světlo, u některých pak zcela poprvé. Kniha je tak unikátním příspěvkem k poznání našeho vojenského odboje za 2. světové války a zároveň snahou o oživení odkazu našich hrdinů.

 

NOVINKA

Jeronym Holeček: NÁVRAT. Kus legionářské epopeje

Román Návrat zachycuje těžké období let 1918–1919, kdy mladé Československo svádělo boj o podobu svých hranic, a to zejména na Slovensku, kde došlo ke krvavé válce s Maďarskou republikou rad. Ta je zde zachycena očima italských legionářů. Prostřednictvím hlavních hrdinů se však čtenář podívá i do srbské armády, navštíví Rusko během bolševické revoluce či nahlédne mezi ruskou emigraci v Paříži. Nechybí ale ani vzpomínky na válečné lásky a poválečná shledání, některá radostná, další smutná. Pronikneme také do tehdejšího společenského života a zjistíme, že ač od popisovaných událostí uplynulo již 100 let, jsou některé – stejně jako řada autorových zamyšlení a postřehů – aktuální i dnes.

 

NOVINKA

Kristýna Sněgoňová: ZŘÍDLA

Pod našima nohama se nachází spousta věcí: třeba vodovody, plynovody, optické kabely, metro, teda v Brně samozřejmě ne, ale můžete tam narazit na magická zřídla - ukryté zásobníky prastaré energie. Jejich strážcem se může stát každý, kdo má moc a dokáže se na zřídla napojit. Klidně to můžete být holka z knihovny, divný chlápek od vedle nebo nenápadný uklízeč z nádraží. Moc zřídla se dá využít všelijak - třeba pro větší sílu, štěstí, lásku nebo tvoření úžasných věcí. Jenže teď mizí jedno zřídlo za druhým a je jasné, že za tím stojí někdo ze strážců. A může to být kdokoliv. Stahují se mraky a přichází válka o tenčící se zdroje magické energie. Vítejte v magickém světě, který by klidně mohl být tím naším.

 

2. VYDÁNÍ

Karel Richter: HANNIBAL PŘED BRANAMI. Kartágo proti Římu 218–202 př. n. l.

V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218–202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří. Byl vychován k lásce k vlasti a odhodlání za ni bojovat vší mocí. Poté co se ujal velení nad kartáginskou armádou v Hispánii, zahájil boj proti letitému soupeři Kartága – Římu. A rozhodl se vést jej na jeho vlastním území – v Itálii, do níž pronikl na tehdejší dobu nebývalým a slavným pochodem přes Pyreneje a Alpy. Dík svým mimořádným taktickým schopnostem dokázal několikrát porazit římské legie na hlavu – do historie se vepsaly zejména bitvy u Trebie, u Trasimenského jezera a ta nejslavnější u Cann.

 

DOTISK 2. VYDÁNÍ

Jiří Bílek: KYSELÁ TĚŠÍNSKÁ JABLÍČKA.Československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1938, 1945

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily…



V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2024 , Nakladatelství Epocha s.r.o.